Kincl Ladislav

Náš brankář a řidič bydlí až v Nových Hradech a dostal se k nám přes svého kolegu v práci Krastyho. Ze začátku svého účinkování v našem týmu hrál v poli, ale později se propracoval v naši jedničku v brankovišti. Za jiného brankáře bychom ho nevyměnili. Když náhodou někdy pustí zbytečný gól, zdravě se naštve a další gól mu vstřelit vyžaduje obrovský um. Jeho výhodou nebo nevýhodou je to, že za námi dojíždí autem, a proto se nemůže účastnit našich hospodských úletů. Po druhém prohraném zápase ve Rtyni, po kterém nám hrozil konec v turnaji, pronesl památnou, legendární a pro nás zlidovělou větu ,, Kluci, pojďte si jen zahrát“. Jinak je ženat a za manželku má Hanku, která je členkou našeho fanklubu a když má čas a náladu tak upeče pro náš tým sladkosti, po kterých se vždy jen zapráší.       

Císař Petr

Na jeho oranžovém dresu je číslo 5 a říkáme mu Peťa. Patří též k nejdéle sloužícím hráčům. A je to jeden ze tří ženáčů v týmu. Bohužel nepatří k pravidelným účastníkům našich tréninků a vítězných poutí po turnajích, protože pracuje a bydlí v Praze. Je to počítačový mág, ale když se vrátí do svého rodného hnízda, tak vždy mezi nás přijde a předvede precizní výkon. Hraje florbal už od střední školy, asi nejdéle z nás. Patří s Látysem k tomu nejlepšímu,co jsme si vychovali do obrany. K jeho přednostem patří rychlost a přehled ve hře.

Dušek Miroslav

Na fotbale v mládí mu začal tréner Jarda Bajaba říkat Pírs podle anglické reprezentanta. Dnes mu tak říkají snad všichni mimo jeho rodiny a příbuzných a někteří neznají ani jeho křestní jméno, protože je to pro všechny prostě Pírs. Od mala hraje fotbal, ale my ho začali na páteční florbaly přemlouvat, aby nás bylo 10 na hru, protože nikdo z pravidelných hráčů nebyl zrovna k dispozici. Když si koupil vlastní hokejku, tak jsme věděli, že je vyhráno. Má číslo 4 stejně jako na fotbale. Musí hrát v obraně, protože má dlouhé ruce a dobrou rozehrávku. Pírsova pracovní náplň je obsluha vrtačky, soustruhu a frézy, což znamená, že je zručný. Dokazuje to moderními technologiemi oprav polámaných florbalových holí, čímž trumfne i Onndyho a jeho patent s lyžařskou hůlkou. Je to kutil, takový Bořek Stavitel. 

Krása Tomáš

Na hřišti běhá s číslem 77 a říkáme mu Krasty. Již se řadí k veteránům našeho týmu a v brzké době bude muset začít pravdivě vyplňovat přihlášku do Síně slávy suchdolského florbalu. Brankáři ho nemají rádi pro jeho tvrdou, ale i občas přesnou střelu. Ten hoch, kdyby ještě více běhal, by byl ještě lepší než je, ale přibývající věk nikdo nezastaví. Jelikož je pracovně vytížený, patří spolu s Mičlem, Onndym k největším spáčům v týmu. Krasty umí výborně mluvit německy a tak by nebylo na škodu naučit hrát germány florbal po jihočesku. Mezi jeho záliby patří rybaření a zimní sporty. Ještě nelze opomenout, že patří mezi řidiče týmu.

Látal Jaromír

Poznáte ho podle čísla 7 a říkáme mu Látys. Je to naše jednička v obraně, největší bavič v týmu a je asi nesmrtelný. Ten chlapec musí pořád něco povídat a tak si myslíme, že má ústa  zavřená ve dvou případech 1. když spí, 2. když jí. Mezi jeho přednosti patří perfektní pokrytí míčku, vzhledem ke své postavě je i hodně rychlý a má dobrou rozehrávku. Nelze opomenout, že k velké stabilitě v osobních soubojích mu pomáhají abnormálně vyvinuté palce na nohou. Rád se v televizi dívá nebo je osobně přítomen na zápasech Sparty Praha. V kariéře nejlepšího obránce na světě ho brzdí častá zranění a tak musíme vzít s povděkem jeho druhou funkci v týmu, ve které se  osvědčil a to je tréner. Jeho radostné výbuchy emocí jsou pověstné. Vždy si jako jeho spoluhráči oddychneme, když se vrátí ze svých cyklistických výletů nezraněn.

Paďourek Michal

Na hřišti by jste ho našli s číslem 6 a nikdo z nás mu neřekne jinak než Mičl. Je to obránce, který s přibývajícím věkem zraje jako víno. Pamatuje pravěk suchdolského florbalu, kdy chodil hrát s několika kamarády do místního kulturního domu a potom museli zápas  zpětně rozebrat u piva. Mezi Mičlovi špatné nebo dobré vlastnosti (záleží na uvážení ) patří, že fandí Spartě Praha a tedy mezi jeho idoly nepatří Standa Vlček. Mezi jeho výhody patří poctivost a jednoduchá rozehrávka, vůči soupeřům by mohl trochu přitvrdit, ale nehrajeme hokej. Mezi již tradiční věci musíme přiřadit trávení fotbalové středy s Ligou mistrů u něho v bytě s jídlem a pitím. Jinak je Mičl spolehlivý účastník všech akcí a nezkazí žádnou legraci.

Pultr Michal

Dušek Milan

Tak tohle je metráček týmu, který se snaží od nepaměti neúspěšně zhubnout. Má číslo 40 a florbalovou přezdívku Milános. Hraje v obraně, ale chtěl by hrát v útoku, což je vzhledem k jeho atletickým proporcím pro nás nepřípustné. K jeho přednostem patří přehled ve hře a šikovné ruce, ale někdy to už přehání a kolegové z týmu to za něho musí hasit. Nikdy nezapomeneme na jeho vytřeštěné oči před turnajem v JH, kam si zapomněl vzít hokejku. Začal s námi hrát až v nové hale, kam ho přivedl Císa. Mezi jeho záliby patří dobré jídlo, zdravá kritika určená Látysovi a jízda na kole. Proslulé je jeho kolo, které pamatuje snad i slavnostní založení kostela v Suchdole. V současnosti hraje také fotbal v pralesní lize za Rapšach.

Pultr Marek

Je to jeden ze tří inženýrů na naší soupisce. Nosí číslo 16 a říkáme mu Mára. Marek je náš universál a podává nadpřirozené výkony v obraně i v útoku. Přednost u něho dostává hokejbal, kde dělá ve II. lize Suchdolákům kapitána. Tento hráč má snad dvoje plíce a jeho kondice je pro zbytek týmu tak trochu záhadou. Je to obrovský bojovník a žádný míček pro něho není ztracený. Mezi jeho další přednosti patří výborná kondice, zarputilost, chytrost v zakončení a přehled ve hře. K jeho slabinám patří střelba z větší vzdálenosti, ale komu z nás jde? Žádný sport pro něho není cizí až na bruslení na ledě. Dnes je již proslavená jeho dopravní nehoda na kole, kdy ve spěchu na tenisové utkání přejel slepici, která zůstala na místě mrtvá a Mára byl hodně podřený. .

Blafka Martin

Tak tenhle hošík, to je v Suchdole florbalový objev poslední pětiletky. Nosí číslo 27 a říkáme mu Bláfa nebo Blafín. Spolu s Markem pravidelně hraje hokejbal za A tým. S námi hraje asi 1 rok a perfektně mezi nás herně i povahově zapadl. Má jednu obrovskou nevýhodu a tou je, že je strašně drzý a nemá úctu ke starším spoluhráčům, např. Mičla nazval ve Rtyni větrákem. Mezi jeho přednosti patří rychlost a smysl pro kombinaci. V útoku hraje nejvíc s Tužkou a často po svých přihrávkách střílejí góly do prázdné brány. Velmi mile nás šokoval svým výkonem na turnaji ve Rtyni, kde si se soupeřovými obránci hrál jako kočka s myší a celkově skončil na 2. místě v kanadském bodování za vítězným Tužškou. S Císou a Márou odehraje většinu našich oslabení.  

Cepák Miloš

Tento klouček za námi jezdí z místní osady Tušť. On o soupeřích říká ,,že hrajou tužšku“, což mu už zůstalo. Vybral si číslo 30 a začal s námi chodit hrát taky později. Jelikož se pomáhá  starat o veliké hospodářství, tak je pracovně vytížen, ale někdy je ponocování s kamarády přednější a tak pří ranním krmení musí kravičky s Tužškou soucítit. Tužška má nejlepší střelu z celého týmu, což ukázal soupeřům ve Rtyni, je buldočí povahy, nerad prohrává a soupeřům nedá metr prostoru. Soupeři ho nemají rádi, protože je svými prupovídkami na jejich vzhled a intelektuál vyprovokuje k nepříčetnosti. Velmi rád jezdí na kole a to hlavně s Látysem. Mezi jeho koníčky patří chování drobné zvěře a myslivost. Střílení holubů a složení muflona z balkónu jsou taky ohrané příběhy. Ještě musíme dodat, že se několik let po sobě nominoval do funkce stavbyvedoucího májky na ranči v Tušti. 

Císař Pavel

Patří taky ke služebně nejstarším hráčům naší sestavy. Císu poznáte podle čísla 13, je to útočník a patří mezi naše specialisty na oslabení. Hraje většinou na levém křídle, ale je ho vždy plné hřiště. Je to takové naše Pendolíno, ale nemá zpoždění. Císa je nejčastějším střelcem týmu a jeho bekhendovou střelu si ve Rtyni budou ještě dlouho pamatovat. Patří k základní ose týmu a taky místní borce, co stráví celé léto na suchdolských pískovnách. K jeho přednostem patří rychlost a překvapivá střela. V zimě jezdí často lyžovat. Velmi rád, kdo by ne, se úspěšně účastní našich akcí, které začínají odborným naražením sudu piva. Císa je antisparťan, fandí jí jen v pohárech. Ještě musíme dodat, že je to velký kamarád pana školníka.

Hanus Petr

   Nápis Negr, číslo 89 a bydliště Na Huti vyjadřují vše. Petr patří mezi 2 nejlepší pravá křídla ve střední Evropě. To druhé je samozřejmě taky ze Suchdol. K florbalu ho přitáhl Onndy a začal hrát taky až v nové hale. Je to střelec týmu, což už dokázal na několika turnajích a také patří k legendám suchdolského florbalu. Jeho další funkce manžel, otec malého Páti naznačují, aby začal pomalu vyplňovat přihlášku na důchodové pojištění. K jeho přednostem patří přesná střelba a oddanost pro týmový úspěch. Je to srdcař týmu. K Negrovo zálibám patří zimní sporty. Jeho snem je mít za kamaráda Jardu Jágra. Za manželku si vzal Moniku, které říkáme Negrovka a ta je zakladatelkou našeho fanklubu, dále plní funkci kuchařky a je režisérka našich sportovních dokumentů. Je to prostě taková naše teta s dobrou duší.

Ondřich Tomáš

Tak tento hoch je oprávněný kapitán naší florbalové lodi s názvem UNITED NIPPERS. Nosí dres s číslem 9 a na jeho zadní straně je napsáno Onndy. Chodil hrát ještě základní a střední škole a je spolu s Petrem Císařem průkopník florbalu v Suchdole. Hraje v útoku většinou ve dvojici s Negrem. Momentálně studuje vysokou školu v Praze a my mu přejeme její dokončení, protože budeme mít zase důvod k oslavě. Dlouhou dobu hrál s florbalovou holí, která byla zlomená, ale kutil Onndy si poradil a opravil ji sesazením na lyžařskou hůlku. Některé jeho úlety jsou pro nás těžko pochopitelné, je to holt Pražák a mozek naší hry. K jeho přednostem patří přímočarost a přehled ve hře. Jeho snem bylo vyhrát Wimbledon, čemuž on sám stále věří, takže celé léto propinká s Negrem na kurtě. Partnerkou je mu Aneta, další členka našeho fanklubu, která je zároveň fotografkou všech našich akcí.

Soudek  Lukáš

Jeho velkým koníčkem je fotbal, který hraje od žáčků a je oporou suchdolského ,,A“ týmu. Na fotbalovým dresu nosí osmičku a tu si vybral i na ten náš. Je to poctivá pilná včelička, co nevypustí ani jeden souboj, zároveň vždy byl a bude velký hecíř a nerv, kterého dokážou k nepříčetnosti rozpálit záležitosti ohledně sportu, ale i běžného života. Strašně nerad prohrává, a kdyby byl na potápějící se lodi, tak jí opouští snad jako poslední. Jinak je velkým fanouškem kluků z Edenu a z Budvar arény. O své obětavosti všechny přesvědčil účastí na nevydařeném turnaji v Brně, kam přijel přes půl republiky, aby odehrál jen dva zápasy, protože se nám nepodařilo postoupit ze skupiny. Je velkým příznivcem motoristického sportu, což potvrzuje pravidelná účast na GP České republiky motocyklů a také na vlastní oči viděl závod formule 1 v Německu.