UNITED NIPPERS

UNITED NIPPERS - jihočeský florbalový tým sídlící v Suchdole nad Lužnicí

Orel Cup 2007

Rty

Rtyně v Podkrkonoší – splnění snu aneb v hlavní roli UNITED NIPPERS

     Při psaní tohoto článku mám ,,vlhké“ oči při vzpomínkách na nezapomenutelný zážitek, který jsme společně prožili na cestě za naším dosud největším florbalovým úspěchem v termínu od 20. do 22. července 2007 . Dá se říct, v troše nadsázky, že jsme přepisovaly dějiny. Ale pěkně popořadě.

     Zjistili jsme, že se ve druhé půlce července koná ve Rtyni v Podkrkonoší dvoudenní turnaj, který by měl být obsazen 20ti mančafty. Týmy byly převážně druholigové či třetiligové z celé republiky, takže o kvalitě turnaje nebylo nejmenších pochyb. My jsme se nakonec vytouženě mezi smetánku po zaplacení startovného také prodrali a mohli jsme začít snít náš sen.

     Vyráželi jsme už v pátek (v sestavě: Negr, Mičl, Milan, Onndy, Tužška, Císa, Láďa, Bláfa a Látys), abychom se v klidu ubytovali, prohlédli halu a viděli nějaký ten zápas. Vyráželi s námi i tři naše stálé fanynky: Monča Negrová s očekávajícím přírůstkem – manželka duše týmu Petra Hanuse, Aneta – dlouholetá věrná přítelkyně našeho kapitána Tomáše Ondřicha  a Hanka – manželka našeho nepřekonatelného gólmana Ládi. Cestu jsme našli bez větších problémů a tak jsme se v klidu ubytovali v místní škole. Přivítala nás nádherná hala s perfektním zázemím. Musím říct, že v lepší hale jsme doposud nehráli.

     Do skupiny jsme byli nalosovaní společně se Žďárem n. Sázavou, Predators Varnsdorf, Soběslaví a obhájcem třetího místa Vymetači pilek a kober. Před turnajem bylo naše přání skončit do desátého místa. Ze skupin postupovali vždy tři týmy. Nepostupující mančafty odjížděli s cenou útěchy ještě v sobotu domů a to jsme nechtěli rozhodně dopustit. První dva zápasy se Žďárem (3:4) a Varnsdorfem (5:6) byly na vlas stejné. Tlačili jsme, měli jsme herní převahu, ale dopouštěli jsme se fatálních chyb v obraně a golman taky nepodržel. Oba zápasy jsme o gól prohráli a octli jsme se nad propastí. Navíc nás čekali dva papírově nejsilnější soupeří ve skupině: Soběslav (4:2) a Pilky (2:1). To co se odehrálo v naší šatně po druhém zápase vejde do našich florbalových dějin. ,,Rada starších“ si vzala slovo a větou, která by se měla zlatě zarámovat rozhodla turnaj v náš prospěch. Ta věta zněla: ,, POJĎTE SI JEN TAK ZAHRÁT“. Já osobně nezapomenu na oprávněné pokárání mého staršího kolegy z obrany Milánka, který mě v tu chvíli asi neměl moc rád. Od třetího zápasu jsme po vítězství nad ,,neporazitelnou“ Soběslaví nabrali sebevědomí a postoupili jsme z konečného druhé místa do nedělních vyřazovacích bojů.

     Sobotní večer jsme prožili v klidu, jelikož jsme cítili velký úspěch. V neděli přišlo na porážku Kladno (6:0), kterému jsme nedali šanci a Láďa byl bezchybný. Dále jsme vyprovodili moravskou Vidnavu (4:0) rovněž s nulou na kontě a Láďa byl v tu chvíli superman. Čekalo  nás semifinále s Madoxem Přelouč – nejsilnější zážitek turnaje. Byli jsme plni odhodlání jednoznačně postoupit. Zápas byl opatrný a tak po průběhu 1:1 dospěl do nájezdů. V nich zářili dva hráči. Zápas od západu fantastický Láďa a s vynikající pohodou hrající Tužška. Jeho chladnokrevnost nás poslala do finále (2:1n)! Výbuch radosti se nedá popsat natož pocity, které jsme pociťovali… Ve finále jsme se střetli s domácími borci (Rtyně), na které jsme už nestačili – podlehli jsme 1:3. Ovšem to nám už radost zkazit nemohlo.

     Dosáhli jsme neskutečného úspěchu umocněného Milošovo suverénním vítězstvím v kan. bodování. Odevzdali jsme maximum, UNITED NIPPERS ukázal, že hůř než druhý prostě nikdy nekončí. Speciální poděkování je našim krásným fanynkám, bez jejichž hlasité podpory bychom finále honili velmi těžko. Další pozitivum bylo mít v týmu hráče Martina Blafku, zářil výborně jak v hospodě, tak i při hře. O dalších borcích nemá cenu mluvit, jelikož jsou už dávno TOP hráči  což ukázali v tomto víkendu. Vítězství patří i dalším našim stálým parťákům, kteří bohužel kvůli různým zaneprázdněním nemohli odjet s námi ( nezapomenutelný Krasty, fantastičtí bratři Pultrové, slavný Petr Císa).

     Po příjezdu nás sice nevítalo plné náměstí, ale i tak jsme si oslavu následující den užili. Chlastačka v místní pizzerii dopadla podle očekávání parádně. Všichni pili s takovým nadšením s jakým bojovali o 450 km severněji. Zkrátka a dobře UNITED NIPPERS potvrdili svoji výjimečnost jak při hře, tak i při utužování kolektivu v hospodě, kde jsme zcela určitě zvítězili.

 

DÍKY CELÉMU MANČAFTU 

 
Případné námitky, dotazy a postřehy k blogu posílejte na unitednippers@googlemail.com

Děkujeme!