UNITED NIPPERS

UNITED NIPPERS - jihočeský florbalový tým sídlící v Suchdole nad Lužnicí

Orel Cup 2009

Orel Cup 2009 Rtyně v Podkrkonoší – aneb pokus o dobytí ráje číslo 3

Fotky z turnaje zde.

 

    Po skončení námi milovaného a prozatím vždy úspěšného florbalového turnaje OREL CUP v podkrkonošské Rtyni pro rok 2008, jsme začali netrpělivě vyhlížet termín turnaje konaného na rok 2009, abychom znovu rozzářili nějakým úspěchem naší už slušně zaplněnou Síň slávy. Tento slavný víkend nadešel 17. – 19. července. Přípravě na  turnaj jsme podřídili po dobu dlouhých 6ti měsíců od začátku roku téměř vše. Večer jsme chodili spát a ráno zase vstávali. Upravili jsme si jídelníček tak, abychom na krkonošském povrchu létali jako srnky a pitný režim jsme dodržovali takovým způsobem, abychom byli svěží a na pohodu. Někteří z nás se před turnajem začali zajímat i o kulturu (viz. Útočníkoobránce s číslem 40), jiní se vzdali práce… Prostě vážnost a odhodlání na turnaji za každou cenu uspět z nás doslova čišelo. A to i přesto, že nás čekal boj nejtěžší, a to, dostat se do 12ti člené nominace. Trenéři týmu, nově Pavel Císař a  protekční kouč Michal Paďourek  totiž pozvali do kempu 30 bývalých a současných hráčů, všechny postavili na stejnou startovní čáru a z nich vybrali onu zmiňovanou dvanáctku samozřejmě na základě předváděných výkonů. A tak se v širší nominaci objevilo spoustu zajímavých a záhadných jmen.

     Nakonec spravedlivý filtr vysypal pro turnaj mistrů tyto legendy: okouzlující brankář Láďa Kincl, nezapomenutelní beci Pírs, Mičl, Krasty, Látys – a demolující silou v útoku disponující Lukáš, Negr, Onndy, Blafín, Císa, Tužka a samostatná kategorie Milános.  Vyráželi jsme čtyřma autama. První Nippers vyráželi ve složení řidič Pírs a parta kundusáků (Císa, Mičl, Blafín) už ve čtvrtek, aby se rozhlédli po terénu a ulovili nějaké ty ženi (měkké i je schválně, pozn. aut.), my ostatní (ne)smrtelníci (Tužka, Karča, Látys, Lucka, lukáš, Onnndy, Krasty, Negr, Negrovka, Negřátko, Milánek, Láďa a Hanka) jsme si dali sraz v 9.00 17. července v pátek u Mekky všech řidičů –  suchdolské benzinky. Cesta proběhla v klidu, i když její náročnost (téměř 6ti hodinová délka) byla v úvodních zápasech na Nippers znát. Nesmím opomenout příjemnou zastávku na jídlo v malebné Chrudimi, kde restauraci vybíral známí požitkář lahůdek, konzument kvalitních lihovin a tvořitel lidové zábavy v osobě Milana Duška. Jeho cit se projevil v plné kráse a někteří z nás až časem docení, že seděli na místě, kde dříve posvačili legendy české Země jako Václav Klaus, Hanka Zagorová, Jaromír Bosák…. 

    Ale zpět k turnaji. Toto klání se pro obrovský  zájem z původních 24 mančaftů nakonec rozšiřovalo ještě o 4 týmy, na konečných 28. Družstva se vměstnaly do 4 skupin po 7 týmech, z nichž čtveřice šťastných postupovala do osmifinále. Hrálo se jako loni ve dvou halách a to v hlavním centru ve Rtyni a v o pár kilometrů vzdálené hale v Červeném Kostelci. V základních skupinách se hrálo systémem 2x8 minut hrubého času, ve vyřazovacích bojích se pak čas navýšil na 2x10 minut. United Nippers byl nalosován do středně těžké skupiny A, kterou tvořily mančafty CITRUS TEAM, VRATISLAVICE, SYKYHO SEXY KRTEČCI, LIBEREC, OREL RTYNĚ a OREL PŘELOUČ. Turnaj jsme zahajovali těsně po příjezdu a ubytování, už v pátek okolo 18. hodiny. Čekali nás ten den celkem tři zápasy  v ,,áčku,,. Hned na úvod se nám do cesty postavil soupeř, pro nás neznámí a jak se později ukázalo velice těžký pro každého. Citrus Team. Prohráli jsme po zmateném výkonu 2:5, přestože jsme se ujali vedení. Na úvod jsme inkasovali poměrně tvrdou lekci. Chvíli nato nás čekal jeden z favoritů turnaje, domácí Orel Rtyně. Náš výkon byl podobný tomu předchozímu. Stále jsme na turnaji hledali svou tvář a po smolných a námi nabídnutých gólech, kdy nás soupeř výrazně nepřehrál jsme přesto podlehli 1:3. Dva zápasy, oba prohrané, nepřesvědčivá hra a skore 3:8 nás moc nerozveselilo. Ale naštěstí i tyto stavy Nippers už zná a několikrát předvedl, že se umí vzchopit i z téměř mrtvých nadějí. Ten večer nás čekal ještě jeden zápas, a to s papírově slabším týmem Vratislavic. Po pozměněné taktice, kdy jsme si ustálili role, jsme sfoukli soupeře 3:0 a začali jsme nabírat před klíčovou sobotou dech a znovunalezené odhodlání. To jsme podpořili asi čtyřmi až pěti pivy značky Krakonoš či Gambrinus v místní putice.

     Žádná velká akce se tedy v pátek nekonala, jelikož další den jsme začínali už v osm hodin ráno a jelikož náš soupeř byl technicky výtečně vybavený, tak jsme nemohli dopustit ostudu v podobě opilcova rána. Samotný zápas byl velmi podobný tomu, který jsme odehráli s Krtečkama loni. Soupeře jsme prakticky nepustili do žádné velké šance a dařilo se nám nabourávat jejich technickou hru. Přelstili nás až po rozehrané standartce  a využil tak naší velké slabiny. My jsme ovšem záhy vyrovnali  a v dalším průběhu hry jsme měli více možností k tomu, abychom  získaly všechny body. Remíza 1:1 byla příjemná, ale co více potěšilo byl předvedený způsob hry díky němuž jsme bodík získali. Florbal nás začal znovu bavit. Zápas pravdy nás čekal potom, co jsme zhlédli tabulku a spočetli si ,,1+1,,.  Orel Přelouč se měl stát naší vstupenkou do osmifinálového ráje. A tento zápas bude ´v kronikách United Nippers zapsán jako jeden z těch takticky nejlepších. Přelouč se v dosavadním průběhu prezentovala velmi dobrým florbalem a výkonem proti Citrusu, velkému favoritu, nás i mírně ,,vylekala,,. My jsme ale v zápase převedli co znamenají slova o srdíčku, týmové partě, sebeobětování a produktivitě v útoku do praxe a po výsledku 3:0 jsme soupeře na chvilku ,,vymazali,, z florbalové mapy a prakticky jsme si zajistili postup do osmifinále. Na závěr jsme bez větších problémů porazili 3:0 i Liberec a díky této šňůre jsme šli turnajovým pavoukem ze čtvrtého místa dál.

     Po úspěšně zvládnuté základní skupině jsme mohli poloviční úspěch konečně trochu oslavit. V místním bowling baru jsme se do zapíjení postupu do další fáze turnaje pustili opravdu s vervou sobě vlastní a navodili jsme tak perfektní atmosféru na nedělní osmifinále. Utužili jsme perfektním způsobem kolektiv a scénky jako ,,Domácé žvékání a Mičlův drn, nebo slova a spojení jako kundusovo, ukaž pí.., či lidové písně nás výborně pobavily.

     V neděli jsme svoji osmifinálovou pouť zahájili v 10.00, proti týmu SPORTCENTRUM 2000, vítězovi skupiny ,,D,,. Utkání, ve kterém jsme byli často vylučovaní a sáhli jsme si až na dno jsme vyhráli po bezchybném a heroickém výkonu 3:1 a soupeře jsme téměř vygumovali. Předvedli jsme znovu v čem je hlavní síla Nippers. Vůle a bojovnost. Třetí rok po sobě jsme se tak dostali mezi nejlepší osmičku na turnaji, což je neskutečný výsledek pro naši nezlomnou partu. Do čtvrtfinále jsme dostali jeden z nejlepších týmů. Śpindl Uballs. I přes naší velkou snahu jsme podlehli 1:3 a kruh se uzavřel. Soupeř byl výborný po fyzické i technické stránce  a  jednoduše trestal naše chyby. Klíčový byl gól na 1:0 45 vteřin před koncem 1. poločasu… Ještě nás čekelo překvapení v podobě zápasu o 5 -8 místo, ve kterém nás čekel stejně zklamaný mančaft ze čtvrtfinálového boje, a to Mrštnej Dědek. Ten se nakonec ve vzájemném zápase ukázal mrštnější než jsme čekali  a nás už pořádně nedokázala nemotivovat ani vidina obdrženého poháru v případě vítězství. Prohráli jsme po utahaném výkonu 0:4 a  obsadili konečné 7. místo, což je pro nás historicky druhé nejlepší umístění na tomto mítinku.

     Poslední zápas nám trošku kazil dojem z celého turnaje, jelikož 9 odehraných zápasů během tří dnů je neskutečná porce a mnozí z nás už byli opravdu vyčerpaní… I tak ale později doceníme tento obrovský úspěch v rok co rok těžším a stále kvalitněji obsazovaném turnaji. Parta hochů – amatérů od Lužnice, nesoucí třetím rokem hrdě název United Nippers znovu dokázala, že je turnajové mužstvo, které se dovede na vrcholu sezony semknout a jít si i přes občasné vyrojené nástrahy až pro úspěch. Až si po letech sedneme a budeme se brodit florbalovýma zážitkama, pak si určitě vybaváme i rok 2009 a úspěšný turnaj ve Rtyni v Podkrkonoší….

     Závěrem bych chtěl poděkovat partě kundusáků ve složení – Láďa, Mičl, Pírs, Látys, Krasty, Ondy, Negr, Lukáš, Blafín, Císa, Tužka a Milánek za super výkony  a hlavně nesmím opomenout NEJJEDINEČNÉJŚÍ a NEJVĚRNĚJŠÍ fanynky, které nám celé dění zdokumentovaly  a byly věrnými oporami… Takže Lucko, Mončo, Karčo a Hani     DÍÍKY !!! …. Speciální poděkování ještě patří malému Negříkovi, který nám ukázal, jak se má člověk radovat ze života a že z hazardníma hrama se dá začít v každém věku….

 

K U N D U S  V Š E M! ! ! J

  

 
Případné námitky, dotazy a postřehy k blogu posílejte na unitednippers@googlemail.com

Děkujeme!